Sapfó, známá svými básněmi o lásce mezi ženami, je v knize vykreslena jako inteligentní, nezávislá a sebejistá žena, která věřila, že i dívky mají nárok na stejné vzdělání jako chlapci. Součástí tohoto vzdělání bylo i poučení o lásce a tělesnosti. Sapfó proto ve své škole pro urozené dívky připravovala svěřenkyně na život komplexně, protože jejich rolí bylo stát se dobrými manželkami. Proto je důležité, aby znaly i témata, která se dívkám obvykle nezmiňovala. V rámci tohoto vzdělávacího procesu, zahrnujícího i erotickou výchovu, se mezi Sapfó a některými žákyněmi rozvíjely hlubší vztahy, o kterých svědčí dochované fragmenty její poezie. Autor nabízí nejen sympatický pohled na Sapfó, ale především podrobný obraz společnosti a historie té doby.