Život Přemysla Pittera je příběhem českého protestantského myslitele a sociálního pracovníka, který se po většinu svého života stavěl proti dominantním trendům 20. století. Zkušenosti z 1. světové války ho hluboce zasáhly a vedly k jeho pacifismu a nezvyklému pojetí náboženství. Pracoval v organizaci YMCA a angažoval se v hnutí abstinentů a vegetariánů. V roce 1933 založil na Žižkově v Praze Milíčův dům, který sloužil jako útočiště pro děti v nouzi. Během nacistické okupace pomáhal židovským dětem a po válce, v letech 1945–1947, vedl záchrannou akci, v rámci níž poskytl pomoc více než osmi stovkám dětí židovského, českého a německého původu, které zachránil z koncentračních a sběrných táborů. Po roce 1951, kdy byl donucen odejít do exilu, strávil deset let v uprchlickém táboře Valka u Norimberka. Spolupracoval s Rádiem Svobodná Evropa a vydával časopis Hovory s pisateli. Jeho život plný mimořádných činů si zaslouží pozornost především pro jeho vnitřní integritu a neustálé hledání víry, která by umožnila žít smysluplný a prospěšný život i v turbulentním 20. století.