V roce oslav české hudby si připomínáme narození skladatele Bedřicha Smetany (1824–1884). Jeho postavení zakladatele české národní hudby je známé snad každému školákovi, ale Pavel Kosatík po důkladném prozkoumání pramenů upozorňuje, že naše vnímání Smetany je ovlivněno dobovými potřebami a nemusí být zcela promyšlené. Autor nesouhlasí s běžným pojetím Smetany pouze jako tvůrce české hudby a vidí v něm skladatele evropského významu. Podle něj zárodky světové hudby v Čechách nevznikly až s Antonínem Dvořákem, ale již s Bedřichem Smetanou, byť se jeho dílo v té době nedostávalo do zahraničí. Pozdější důraz na jeho „českost“ možná tento potenciál zastínil. Nyní je vhodná doba k přehodnocení. Je škoda, že ze Smetanovy tvorby je ve světě známá jen Prodaná nevěsta, Vltava a smyčcový kvartet Z mého života. Světu by se měly představit i Dalibor, Hubička, Dvě vdovy, celá Má vlast, cyklus švédských symfonických básní a jeho klavírní skladby. Měli bychom Smetanu znovuobjevit, uvědomit si jeho význam a následně ho představit světu.