S Indiánem na letounu: Stíhací pilot Otto Hanzlíček (1911-1940)

Osobní deník stíhacího pilota Otto Hanzlíčka (1911-1940) je syrové, vášnivé a upřímné svědectví o československých letcích, kteří po nacistické okupaci pokračovali v boji. Zahrnuje období od června 1939 do října 1940 a odráží frustraci vojáka a letce z mnichovské a březnové zrady, stejně jako z počátečních obtíží zahraničního odboje. Hanzlíček, vychovaný v duchu skautingu a sokolství na severočeském pohraničí a sloužící u elitní zbraně československé armády, po okupaci uprchl do Polska a následně do Francie, kde vstoupil do Cizinecké legie. S vypuknutím války se mohl vrátit k létání a statečně bojoval na Curtissech s indiánským emblémem v rámci proslulé Escadrille Lafayette. Získal několik vítězství, ale nakonec byl sestřelen, přičemž se zachránil na padáku. Po francouzské kapitulaci a dramatické evakuaci přes severní Afriku se zapojil do Bitvy o Británii u 312. čs. stíhací peruti RAF. Zde však brzy zahynul jako první příslušník této perutě. I když se po seskoku z hořícího Hurricanu zachránil padákem, nakonec se stal obětí války. Deník, psaný zkušeným stíhacím pilotem a poddůstojníkem, nabízí autentický pohled na život československých letců v prvním roce exilu. Zapisuje nejen letecké boje, ale i složité formování zahraničního odboje, sociální problémy, stesk po domově a napjaté vztahy mezi důstojníky, poddůstojníky a odbojovým vedením. Bez obalu kritizuje i události před březnovou okupací. Tento vzácný dokument, který reprezentuje názory mnoha tehdejších letců, připravil k vydání vojenský a letecký historik Jiří Rajlich. K původním záznamům deníku přidal podrobný životopis Hanzlíčka, výklad a zařazení do historických souvislostí, a doplnil je bohatým obrazovým materiálem.