Tato sbírka raných textů F. Nietzscheho, dosud nezveřejněných nebo jen ve formě náčrtů, doplňuje jeho první dílo, Zrození tragédie. Ačkoli jsou méně známé, již v nich lze rozpoznat myšlenkový posun, který vrcholí v eseji O pravdě a lži ve smyslu nikoli morálním. Hlavním tématem těchto textů, které často vznikaly bezprostředně před uvedenou esejí, je povaha jazyka jako obrazu a omezení jeho symbolické síly, přičemž Nietzsche zkoumá souvislost mezi jazykem a hudbou.