Kniha se rodila v době, která se od té současné radikálně lišila. Neexistovaly supermarkety, komerční rádia, ani povědomí o AIDS, sex shopy, všudypřítomné reklamy, leasing nebo castingy. Slovo „nicméně“ se používalo jen zřídka. Místo toho byla realitou politická indoktrinace, existence Německé demokratické republiky a svépomocná výstavba. Lidé vlastnili zhruba stejné věci – tedy málo, nebo naopak všechno, záleželo na úhlu pohledu. O maso a exotické ovoce se bojovalo ve frontách, na auta se čekalo v pořadnících, na cesty na Západ bylo potřeba speciální povolení a na západní zboží bony a nákupy v Tuzexu. Místo ruské mafie na našem území působila Sovětská armáda s jaderným arzenálem. Pomalu se začínal rozšiřovat trend běhání a v českých zemích žilo 150 tisíc registrovaných a 10 milionů neregistrovaných lidí s problémy s alkoholem. *Půlnoční běžci* patří k nejlepším českým románům, které tuto zvláštní dobu zachycují.