Psí hvězda Sírius aneb Láskyplné vyprávěnky o psech

Život nám přináší radosti i zklamání. Jednoho dne se mému věrnému a neúnavnému psu při procházce podlomily nohy. Sice se zase postavil, ale už nebyl stejný. Pomalu došel do stínu stromu, díval se na mě a s hlubokým vzdychem, který jsem u něj dosud neslyšel, se tiše odešel. Zemřel na infarkt – na nemoc, která se týká spíše lidí. Ironií osudu se tak stal víc lidským. Po jeho smrti jsem pocítil silnou samotu a rozhodl jsem se napsat knihu, abych se s tím vyrovnal a podělil se s ostatními o radost z psího společníka. S nadšením jsem se začal věnovat studiu, prohledával jsem odbornou literaturu i staré texty ze Sumeru, Babylonie, Persie, Řecka a dalších zemí. Uvědomil jsem si, že pes je nedílnou součástí lidské historie a že dějiny lidstva se bez psů nedají vyprávět. Začal jsem shromažďovat materiál pro dějiny psa, ale brzy jsem zjistil, že samotná historie nestačí. Cítil jsem potřebu vyjádřit i lásku, kterou k němu chovám. Proto jsem do knihy zařadil i staré pohádky o psech, příběhy o psech a lidech, a další texty, které mi připomínaly náš společný život. Vzpomínám na naše procházky, společné večery, kdy jsme usínali vedle sebe – on na své matraci, já na gauči. Vždycky se probudil o kousek dřív než já, aby mě čekal s otevřenýma očima. Když se mu to někdy nepodařilo, vypadal provinile. Byly to krásné chvíle a psaní knihy mi přinášelo radost. Pokud se vám, čtenáři, bude kniha líbit, budu velmi šťasten.