Kischova reportáž nebyla určena pro úzký okruh čtenářů, aby byla jen esteticky působivá. Měla být reportáží o lidech, pro lidi a s lidmi. Tím, že do ní v době třídního boje vnesl jasný postoj, třídní a politický pohled, a dal jí nový smysl, vytvořil nový žánr a našel společné rysy se socialistickým realismem, jak se projevoval v sovětské literatuře.
Tento výbor, vydaný k 65. výročí narozenin „zuřivého reportéra", obsahuje deset reportáží z různých zemí světa. Začíná Kischovou první reportáží (Mé první vystoupení při požáru mlýnů) a končí jednou z jeho posledních, zasazenou do socialistického Československa (Továrna na boty). Výbor sestavila, z němčiny přeložila a úvodním slovem opatřila Jarmila Haasová-Nečasová.