Divadelní hra o těch, kdož bojují za mír, se odehrává v Paříži a jejími hlavními hrdiny jsou dva prostí dělníci, pokrokový učitel, malíř, jenž dlouho tápal ve své tvorbě, ale posléze našel pravou cestu, a policejní úředník Leon, který sloužil věrně německým okupantům a stejně věrně slouží i té Francii, která nechce slyšet slovo mír. Malíř Beron vytvořil po letech nesrozumitelných obrazů všem pochopitelný plakát, zobrazující dítě a bombu a varující před rozpoutáním nové války. Obraz je zakázán, ale nadšení dělníci Pierre a Boullier spolu s učitelem ho jdou vylepovat noční Paříží. Leon je sleduje a starého Boulliera zastřelí. Před soudem je osvobozen a ostatnísemarněsnažídosáhnouti potrestání vraha. Za všechny však protestuje Geron: namaloval zastřeleného bojovníka za mír a obraz pošle do Moskvy.
Sborník přináší dokumenty a výňatky z materiálů, publikovaných v Rudém právu, Tribuně a bratislavské Pravdě, v průběhu krize a v období jejího překonávání. Jsou zde zařazeny projevy vedoucích představitelů KSČ, kteří hodnotí situaci v r. 1968, novinové články o činnosti pravicových sil, dopisy a prohlášení důsledných leninců-internacionalistů, vyjadřující jejich znepokojení nad tehdejšími událostmi aj.
Bývalý zámečník, melouchář, pašerák cukerinu za starého Rakouska - ve prospěch anarchistické "věci", revolucionář ze 14. a 28. října, prodavač knih a spolunakladatel "Švejka", autor autobiografického "Franty Habána ze Žižkova", nezamýšlel ve své prostomyslnosti v Pašerácích objevovat novinu. Napsal nám s podivuhodnou plastičností novelu z naprosto dosud neznámého života "bědných a pokořovaných" Tyto vzpomínky mají dravý běh a čtou se s opravdovým napětím. . (K. Nový.)
"Ne reportáž pro reportáž, aby to bylo krásné a líbivé dílo pro několik společenských vybranců, ale reportáž pro lid, o lidu a s lidem byla Kischova zásada. Tím, že učinil reportáž tendenční, třídní a politickou, jak v údobí třídního boje nemohlo být jinak, a dal jí nový obsah, vytvořil nový literární útvar a našel mnohostyčných bodů se socialistickým realismem, který došel tak účinného výrazu v sovětských románech." (Haasová-Nečasová). -Tento výbor vydaný k 65.výročí narozenin „zuřivého reportéra" přináší celkem 10 reportáží z celého světa, začínaje první Kischovou reportáží vůbec (Mé první vystoupení při požáru mlýnů) a vraceje se opět do Československa, socialistického Československa, jednou z posledních jeho reportáží (Továrna na boty). Výbor z reportáží sestavila, z němčiny přeložila a úvod napsala Jarmila Haasová-Nečasová.