Boris Vian původně chtěl napsat obyčejný průvodce. V roce 1950 ale knihu přepracoval a naplnil ji svým osobitým humorem a fantazií, čímž se vzdal myšlenky na seriózní cestopis. Výsledkem je kniha, která živě zachycuje pulzující umělecký a intelektuální život pařížské čtvrti v padesátých letech – stejně vtipná, jiskřivá a plná představivosti, jako ona sama. Po válce se zde v jazzových klubech a kavárnách setkávali hudebníci, malíři, spisovatelé a filozofové, z nichž mnozí později dosáhli celosvětové slávy.