Případ profesora Hrona

První čistě sci-fi román od Josefa Běhounka. Původně vyšel v roce 1947 pod názvem *Případ profesora Hrona* a v roce 1968 byl lehce upraven a znovu vydán jako *Dům zelených přízraků*. Běhounek v něm navazuje na tradici Julese Verna, zejména na jeho *Vynález zkázy*, a varuje před nebezpečím nekritického využívání technických inovací skrze osud vědce posedlého svým vynálezem. Příběh byl zřejmě inspirován nedávným použitím atomové bomby, které silně rezonovalo ve společnosti. Román, určený pro dospělé čtenáře, je považován za Běhounkovo nejvýznamnější dílo. *Dům zelených přízraků* vypráví o šíleném profesorovi Hronovi, který kolem roku 1930 provádí na svém zámku průkopnický výzkum v oblasti atomové energie, který směřuje k vytvoření atomové bomby a vzbuzuje zájem zahraničních mocností. Díky svým experimentům dokáže například sestrojit neutronové dělo a proměňovat živé organismy v prehistorické tvory. Celý příběh je rekonstruován z deníku profesorova asistenta.