Příběhy pařížské kokoty

Příběhy pařížské kokoty, sepsané pravděpodobně v první polovině 80. let 19. století, jsou často připisovány Guy de Maupassantovi, představiteli francouzského realismu a naturalismu. Důkazy o jeho autorství spočívají například v detailním vykreslení prostředí novin, šantánů a burzy, s nimiž měl Maupassant jako novinář osobní zkušenosti. Svědčí o tom i postava Alberta Tisina, mazaného žurnalisty pohybujícího se na hraně zákona, který manipuluje s veřejným míněním a stoupá po společenském žebříčku za pomoci žen, podobně jako Georges Duroy v románu Miláček. Paralele lze nalézt i v povídce Kulička: Léna, ač vypočítavá, se v některých scénách s manželem Stanislavem jeví jako oddaná a milující manželka. Možná by mohla být vzorem pro dnešní feministky, neboť bez morálního hodnocení je vlastně nezávislou a svobodnou ženou, stejně jako Maupassantova matka. Jejímu duchu odpovídá i píseň, kterou v příběhu zpívá Elvíra při tanci nahá: „Tobě, ženo, patří celý svět!“