Poslední sbírka básní Jana Vladislava, Příběhy (s podtitulem Parafráze), vznikala v letech 1997 až 2009, tedy až do jeho smrti. Jsou to rozsáhlé básně s epickým nádechem, vlastně příběhy, které líčí životy či významné okamžiky osudů slavných umělců – básníků, malířů, herců, filozofů (jako Michelangelo, Borges, Čechov, Artaud nebo Mejerchold). Do těchto příběhů však Vladislav vkládá i sám sebe, své hluboké a naléhavé otázky po smyslu umění, života a lásky. Sbírka tak představuje koncentrovanou sumu Vladislavovy umělecké i lidské zkušenosti a je považována za jeho vrcholné dílo.