Korespondence mezi prozaikem a esejistou Janem Čepem (1902–1974) a studentkou Věrou Procházkovou vznikala během válečné okupace, kdy se spisovatel ukrýval ve své rodné vsi. Tyto dopisy, adresované mladé dívce v Rokycanech, nabízejí jedinečný pohled na Čepovo prožívání těžkého období a zároveň slouží jako inspirativní a moudrý rádce pro mladé lidi, čtenáře a začínající autory. Kniha obsahuje obsáhlý úvod od Věry Šmídové-Procházkové (nar. 1924), který zasazuje dopisy do kontextu doby, v níž byly psány.