Pohled mrtvého

Sériový vrah zanechává na pečlivě připravených místech činu, která připomínají umělecká díla s tématem smrti – ať už jde o staré obrazy, moderní fotografie nebo snímky z internetu – vzkaz: „Pravda se skrývá v oku pozorovatele.“ Vyšetřovatelé se zpočátku soustředí na hledání stop na místech vražd a na možnou souvislost mezi oběťmi a použitými předlohami. Brzy však zjistí děsivý detail: počet mrtvých na zobrazeních se s každou vraždou zvyšuje. Vrah navíc pro policii ukryl další vodítko na neobvyklém místě. Hlavní komisař Peter Rhode z lipské kriminálky a jeho mladá kolegyně Anke Schwedtová jsou povoláni k zvláštnímu případu. V opuštěném domě je mrtvola umělecky naaranžována – pokoj byl dokonce zrekonstruován, aby vytvořil scénu, ve které oběť sedí ve vaně s hlavou znovu připevněnou lepicí páskou a s doširoka otevřenýma očima. Scéna je zjevně inspirována obrazem J.-L. Davida „Maratova Smrt“. Kromě podivně formulovaných stop naleznou vyšetřovatelé varování před „pohledem mrtvého“. Na místě chybí jakékoliv stopy DNA, zůstává pouze odkaz na starou pověru. Obětí je Armin Wolke, syn vlivného lipského intendanta, který využívá svého postavení k ovlivňování vyšetřování. Zmatek se prohloubí, když policisté, kteří Wolkeho objevili, zemřou za záhadných okolností. Vrah, který si brzy vyslouží přezdívku „Obrazovrah“, pokračuje v sérii pečlivě inscenovaných vražd a zůstává policii neuchopitelný. Tlak na vyšetřovatele neustále roste a než se případ dostane k dramatickému rozuzlení, budou muset překonat řadu dalších překážek.