Písničky - satiry - epigramy

Neumannovy písně, satiry a epigramy, sebrané z téměř čtyřicetiletého období a uspořádané podle času, přirozeně doplňují jeho lyrické sbírky. Najdeme zde satirické útoky z anarchistické revue Nový kult, zaměřené proti měšťákům, básně z let 1905–1907 a z válečných let, publikované v Šibeničkách a Lidových novinách, kde Neumann jako pravidelný přispěvatel dokázal reagovat konkrétními satiry na aktuální události. Dále jsou zde verše z období první republiky, zejména z jejích posledních let, v nichž se Neumann s velkou odvahou a nekompromisně postavil na stranu pravdy a pokroku. Dokázal s ironií kritizovat měšťácké politiky i ostře napadat fašistické živly a varovat před hrozící katastrofou, ještě než se její náznaky objevily. Jediným prozaickým textem ve svazku jsou zajímavé Stati o české literatuře, kritická předpověď satirika z roku 1913 a z roku 1930 o české literatuře a literátech. Jak poznamenal V. Lacina, i v tomto svazku je patrné to, co dělá Neumanna Neumannem – jsou to úlomky, které vznikly při jeho tvorbě, ale jsou ostré, lesklé a autentické.