Po odchodu z funkce ministryně zahraničí USA v roce 2001, v 63 letech, Madeleine Albrightová nehledala klid v důchodu. Naopak, s neuvěřitelnou energií se pustila do několika nových aktivit najednou: začala psát knihy a přednášet na univerzitě, založila konzultační firmu a investiční fond a pokračovala v podpoře demokratických hodnot a institucí po celém světě. Nebála se oponovat prezidentům a premiérům, ve svých publikacích varovala před nebezpečím fašismu a aktivně se zasazovala o práva žen. Zvláště jí záleželo na hlasech těch, kteří jsou bezmocní a nemají možnost se prosadit.
Jako matka tří dcer nastoupila do prvního zaměstnání až ve 39 letech. Sama říká, že sice začínala později, ale jakmile našla svůj hlas, už se nenechala umlčet a chtěla, aby každá životní etapa byla ještě napínavější než ta předchozí.
Její nová kniha, *Peklo a jiné destinace*, je živým a osobitým pohledem na její život po skončení politické kariéry. Albrightová v ní s otevřeností sdílí zajímavé historky a bez obalu mluví o tom, že současnému světu chybí odvážní politici, že je nutné bojovat proti lžím a že starší generace mají vůči mladším povinnosti. Přestože se označuje za „optimistu s mnoha obavami“, nabádá čtenáře k důvěře a varuje před těmi, kteří se snaží lidi rozdělovat.
Kniha je působivým svědectvím o současné době a zároveň fascinujícím portrétem ženy, která kromě politických úspěchů hrála na bubny před tisíci diváků, tančila s Robertem Redfordem a využila svou sbírku broží jako nástroj diplomacie. V *Pekle a jiných destinacích* se Madeleine Albrightová představuje s veškerým svým vtipem, šarmem, moudrostí a upřímností.