Autorka definuje fašistu jako někoho, kdo se prohlašuje za mluvčího celého národa či skupiny, nebere ohled na práva ostatních a k prosazení svých cílů je připraven použít násilí a jakékoli jiné prostředky. V tomto širokém smyslu zahrnuje fašismus i další totalitní hnutí a ideologie. Většinu 20. století charakterizoval konflikt mezi demokracií a fašismem, který si vyžádal desítky milionů obětí. Po druhé světové válce se zdálo, že se ideologie Hitlera a Mussoliniho už nikdy nevrátí. Madeleine Albrightová však, opírajíc se o osobní zkušenost z války a bohaté zkušenosti z diplomatické kariéry, tento předpoklad zpochybňuje. Tvrdí, že fašismus nejen přežil 20. století, ale dnes představuje větší nebezpečí pro mír a spravedlnost než kdykoli po roce 1945. Po pádu Berlínské zdi se vývoj, který směřoval k demokracii, obrací. V čele Spojených států, klíčové země svobodného světa, stojí člověk, který společnost rozděluje a znevažuje demokratické instituce. Ve světě slábnou politické kompromisy a sílí extrémy. Vůdci jako Vladimir Putin nebo Kim Čong-un používají taktiky známé z dvacátých a třicátých let, které využívali fašisté a nacisté. Albrightová varuje, že populisté různých směrů mohou zneužitím slabin demokracie získat moc zcela legálně. Její kniha je výzvou k pochopení závažnosti současné situace, abychom se vyhnuli opakování chyb minulosti. Představuje osobní, naléhavou a podrobnou analýzu fašismu a jeho různých projevů ve 20. století.