Tato kniha je pozoruhodným dílem Antonína Sovy, proslulého básníka. Má formu quasilegendy – příběhu, který se stylizuje do podoby legendy, ale odlišuje se tím, že jeho hrdina je smyšlená postava. Pravé legendy totiž vyprávějí o životech svatých a významných osobností. Sova ji psal v pokročilém věku a v těžkém zdravotním stavu, kdy ho trápila částečná paralýza. Stejně jako mnozí jiní spisovatelé v obdobných chvílích se obrátil ke vzpomínkám na dětství a rodný kraj. Na rozdíl od Boženy Němcové, která ve Babičce zachycuje své dětství skrze rodinu a sousedy, Sova vytvořil postavu kantora Budeciuse a zasadil ji do prostředí, které velmi dobře znal.