Paměti a drobné prózy

Přestože práce v tomto svazku tematicky i časově (vznikaly v letech 1912–1939) nesouvisí, dohromady představují vrcholné období tvorby básníka. Po předchozím období hledání se ustálil v idejích socialismu. K nejcennějším částem svazku patří povídka „Jelec“, která vyniká svou krásou, uměleckou svěžestí a hloubkou myšlenek, a dále dosud nevydané kapitoly z druhé části vzpomínek. V nich se básník kriticky zamýšlí nad chybami a blouděním mládí a otevřeně popisuje svou cestu k socialismu. Zvláštní pozornost si zaslouží i povídky „Honákova jídelna“ a „Tichý zápas“, psané pod pseudonymem v raných letech první republiky, které zachycují dva typy zbohatlíků poválečné doby. Nedokončená próza „Rudý den“, fragment druhého dílu románu Zlatý oblak, čerpá z osobních zkušeností básníka. Ze sedmi fejetonů z různých let vynikají tři tajné fejetony z počátků okupace, které dokládají, že básník, posílen vírou a láskou k Sovětskému svazu, neztratil naději a odvážně vyjádřil přesvědčení o spravedlivém potrestání viníků. (Podle doslovu L. Štolla)