Kniha Pavla Barši, *Paměť a genocida. Úvahy o politice holocaustu*, se zabývá vztahem mezi společenskou realitou a tím, jak si společnost pamatuje minulost. Prostřednictvím zkoumání paměti holocaustu sleduje, jak se měnil pohled na genocidu Židů v Evropě, Izraeli a Spojených státech. Autor klíčový zlom vidí na přelomu 60. a 70. let, kdy se v souvislosti s konflikty mezi Izraelem a arabským světem paměť holocaustu stala důležitou pro posilování židovské identity a zároveň pro obhajobu izraelské okupace arabských území. Barša rozlišuje dva způsoby, jak si lidé pamatují nacistickou genocidu: jeden vede k podpoře lidské solidarity, druhý k posilování skupinové identity a ospravedlňování nároků jedné skupiny na úkor jiné. Podle Barši tato druhá forma paměti vyústila v specifickou „politiku holocaustu“, kde se genocida Židů stala ideologicky zneužívaným mýtem, a ne historickou událostí.