O bozích a lidech

Druhý svazek Lúkiánových spisů obsahuje například autobiografickou povídku O snu, která čtenáře zavede do autorova dětství. Dále zde najdeme příběh o proměně v osla, známý i z Apuleiovy verze, a především díla, díky nimž si Lúkián získal pověst kritika mýtů, náboženských pověr a prázdného filozofování (Tragický Zeus, O astrologii, O obětech, O Peregrínově smrti, Alexandr neboli Lžiprorok, Milovník lží, Démonaktův život a další). Lúkiánovy úvahy o mravnosti a výchově v řeckém i barbarském světě se odrážejí v proslulých „skythských dialozích“. Jeho kritika člověka, který ztratil víru v lidskou společnost, se objevuje v příběhu Timóna – námětu, který později zpracoval Shakespeare. Dialog Nero, v němž ambiciózní a krutý vládce představuje svůj velkorysý plán na vybudování Korintského průplavu, je zajímavý jak obsahem, tak formou. Lúkiánova pronikavost, důvtip, realistický pohled na svět a mistrovské vypravěčské schopnosti z něj učinily nejvýznamnějšího satirika novověku. Nad jeho vtipnými postřehy, výroky a ironií se i dnes rádi bavíme a usmíváme.