Armádní umělecký soubor Víta Nejedlého a Ústřední hudba ČSLA byly významnými kulturními institucemi v socialistickém Československu. V těchto a dalších vojenských uměleckých souborech působili známí i méně známí umělci a jejich představení viděly miliony diváků doma i v zahraničí. Kniha „Něžné zbraně“ se zabývá tím, proč komunistická armáda podporovala vlastní hudební, divadelní a umělecké soubory a jak se adaptovaly sovětské vzory, například Alexandrovův soubor písní a tanců. Zkoumá také napětí mezi politickými a vojenskými požadavky a uměleckou svobodou v těchto institucích v období od 40. do 90. let 20. století, během vývoje komunistického režimu a studené války. Československý případ je v knize srovnáván s Polskem a Východním Německem.