Reinaldo Arenas, proslulý kubánský spisovatel, disident a pozdější emigrant, spáchal sebevraždu v roce 1990 po životě plném útrap. Na Kubě byl pronásledován hned dvakrát: pro své názory, které se vzpíraly Castrovu režimu, a pro svou homosexualitu a nákazu virem HIV. Režim posílal odpůrce do vězení a homosexuály do pracovních táborů. Arenas žil v neustálém skrývání a svůj životní příběh zapisoval tajně, na kousky papíru během dne. Tato kniha, plná silného a mrazivého děje i mimořádné poezie, zásadně narušuje zažité představy o kubánské literatuře. Jak píše Mario Vargas Llosa: „Kniha se čte jedním dechem… Její lehkost a humor ostře kontrastují s nesmírným utrpením, které Arenas zažil kvůli své povaze. Tato statečná autobiografie představuje nezapomenutelnou postavu – Reinalda Arenase, dobrodruha, barokního vypravěče, venkovského chlapce, kterého nezlomilo ani město, ani ideologický tlak, ani kapitalismus.“