Šéf na zabití

Adrian Terranova má svá pravidla. Nikdo se ho nesmí ptát, vyzývat, oslovovat jménem, a už vůbec ne mu odporovat před kolegy. Já jsem výjimka. A nevyšlo to tak, jak bych si přála. Nejdřív mě propustil z práce, kterou jsem nutně potřebovala. Pak mi zařídil jediné volné místo – jeho osobní asistentku. V kanceláři vládne s chladnou autoritou a neustále se mračí. Každý den je to test, čeká, že selžu, ale já ho ráda překvapím. Říká se, že ho nic nepotěší a že se nikdy nesměje. Já se výzev nebojím, spíš je vyhledávám. I když to občas znamená trapné situace, jako nechtěné doteky na služebních cestách nebo skončení v jeho pokoji v nevhodném oblečení. Ale jedno je jisté: ať už se musím dívat na jeho dokonalý zadek kolikrátkoliv, nezlomí mě to. A rozhodně se před ním neohnu.