Už sedm let jsme s kamarádkami dodržovaly slib: za žádnou cenu nechodit s bratry Kingových. Ani kdyby se stali neskutečně slavnými, pohlednými a bohatými. Ani kdyby se k nám doslova plazili a prosili o druhou šanci. Jenže teď se nám do života vrátil Richard King – soukromým letadlem. A hned první den v nové práci. Bohužel, Richard se za ty roky vůbec nezměnil. Stále je arogantní, sebevědomý a hrubý. A k tomu všemu tak neuvěřitelně pohledný, že mi to bere dech – s rysy, které by zahanbily i sochy, a úsměvem, který mi vypnul mozek. Vždycky si bral, co chtěl, a pochybuju, že by se teď spokojil s méně. Kromě mě. Rozhodně mu nedovolím, aby se mi znovu zamotal pod nohy. Kamarádky by mi to nezapomněly a já bych si to taky nikdy neodpustila. Ale musím znovu zmínit tu jeho čelist?