Nietzschovy úvahy o historii vznikaly postupně v letech 1873 až 1876 a představují klíčovou část jeho raného myšlení, jehož základní obrysy načrtl již v díle Zrození tragédie. Zvláště v úvaze O užitku a škodlivosti historie pro život se objevují myšlenky a metody, které jsou zásadní pro pochopení jeho filosofie jako celku.