Nebýt sám

Nedaleko Závie se nachází Hokuteple, místo, které si každý představuje po svém, stačí jen zavřít oči. Tam teče v řekách limonáda, z nebe padá zmrzlina a dětem roste čokoláda přímo do kapes. Maminka Konrádovi vyprávěla o tomto nekonečném dětském ráji před spaním, ale brzy poté oba jeho rodiče tragicky zahynuli při autonehodě. Konrád svůj ráj ztratil, přesto na Hokuteple nezapomněl. Vyrůstal u strýce a tety v malém městě a až v dospělosti si uvědomil, jak moc mu chyběla rodina, a že jeho strýc a teta nemohli nahradit lásku, kterou ztratil. O jeho citový vývoj se postaraly tři dívky: o pět let starší zdravotní sestřička Ema, stejně stará kamarádka Dora, s níž sdílel dětství, školu i univerzitu, a o něco mladší Olivie, sestra jeho nejlepšího přítele z fakulty. Právě díky nim se mu podařilo překonat osamělé dětství, ale i v dospělosti Konráda tíží podivná nesmělost a nerozhodnost, jako by se chtěl skrýt zpět do maminčina Hokuteple. To však není možné. Konrád je muž a cesta k ráji, který kdysi ztratil, vede skrze překonání samoty.