Tato kniha přináší starověkou moudrost pouštních asketů do současnosti. Je to jeden z prvních a zásadních textů, který pomáhá pochopit autorovo další dílo. Autor zkoumá duchovní učení pouštních otců, zejména Evagria z Pontiku, a zaměřuje se na vnitřní síly – jak ty, které nás brzdí, tak ty, které nás posouvají vpřed – a jak ovlivňují naše myšlenky a činy. Jeho přístup ke spiritualitě je realistický: respektuje přirozený vývoj člověka a nepovažuje chyby za neúspěch, ale za příležitost k růstu a poznání sebe sama. Autor ve svých výkladech využívá poznatky analytické psychologie C. G. Junga a aplikuje je na myšlení církevních otců.