Náměstí hrdinů

Náměstí Hrdinů je místem, kde 15. března 1938 dav s nadšením přivítal Adolfa Hitlera a anšlus Rakouska k Německu. V roce 1988 se Rakousko jeví jako země, která si z této události nevzala ponaučení („ve Vídni je teď víc nacistů než v osmatřicátém“). Kontroverzní inscenace v Burgtheatru vyvolala tak silnou nenávistnou odezvu, že paradoxně potvrdila hlavní myšlenku hry – srovnání roku 1938 a 1988. V době, kdy Thomas Bernhard hru psal a byla uváděna, bojoval s vážnou nemocí srdce a plic. Politici se snažili hájit čest země a národa, autor a režisér čelili výhrůžkám v dopisech od diváků. Skandál získal celostátní rozměr, zájem o vstupenky byl enormní a premiéra se uskutečnila až 4. listopadu 1988. Děj hry se odehrává v březnu 1988, v den pohřbu profesora Josefa Schustera, který nedokázal snést přetrvávající rakouský antisemitismus a spáchal sebevraždu skokem z okna na náměstí Hrdinů. S manželkou Hedvikou plánoval odjezd do Oxfordu, kde v době Hitlerovy vlády žili v exilu. Ani Hedvika Schusterová se nemůže vymanit z traumatického zážitku z března 1938, z ohlušujícího křiku davů. Josef a Hedvika Schusterovi tak po padesáti letech padli za oběť rakouskému antisemitismu a nacionálnímu socialismu.