Na gruntě u Buřilů

Šimon, chudý venkovan, začal vypomáhat na bohatém gruntě, aby zajistil budoucnost svého syna. Brzy se stal důvěrníkem starého hospodáře, který i ve vysokém věku vedl statek s pomocí svého schopného syna. Jedinou starostí bylo, že neměli dědice. Šimon proto hospodáři navrhl, aby se znovu oženil, a pomohl mu najít krásnou vdovu. Hospodář podlehl jejímu kouzlu a brzy se vzali. Radost z narození dcerušky však zastínila bezdětnost syna a jeho manželky. Snacha se s osudem smířila a našla štěstí v roztomilé dceři svého tchána. Po smrti rodičů se dívka stala oporou a naplněním života nevlastního bratra a jeho ženy. Šimon tak, aniž by se o to snažil, ovlivnil osudy celého gruntu.