Albert Camus se sice nechtěl označovat za filozofa, ale jeho kniha Mýtus o Sisyfovi z roku 1943 je v podstatě filozofická esej. Je to silné a hluboké zamyšlení nad tím, jak se člověk vyrovnává s životem. Camus v ní představuje Sisyfa, postavu odsouzenou k nesmyslné a nekonečné práci, jako symbol lidského osudu. Pokud neexistuje život po smrti a absurdita je základem našeho bytí, jak s ní můžeme žít? Proto Camus začíná úvahami o absurdnu a sebevraždě, protože podle něj je to nejdůležitější filozofická otázka: „Jediný skutečně vážný filozofický problém je sebevražda. Zda má smysl žít, nebo ne, je základní otázka.“