Rostoucí počet teoretiků a kritiků zpochybňuje tradiční chápání pojmů jako pravdivost, objektivita, dokumentárnost a autentičnost ve vztahu k fotografii, a zároveň se zamýšlí nad samotnou podstatou fotografického média. Tyto představy se vyvíjely v závislosti na konkrétních společenských podmínkách. Zároveň je však důležité uvažovat, jak fotografie, jakožto dominantní forma vizuální komunikace, ovlivnila naše vnímání základních filosofických konceptů – pravdy, vidění, vnímání času a prostoru, historického kontextu a paměti. Tato témata se opakovaně objevují v úvahách o fotografii a tvoří její základní rámec. Proto je myšlení o fotografii, s ohledem na její různorodost a proměnlivost, zároveň myšlením o klíčových pojmech moderní doby a pomáhá nám lépe porozumět nám samotným.