Po skončení druhé světové války se brzy ukázalo, že naděje vystřídala smutek z nástupu komunistického režimu. Paní Javořická nesměla po zbytek života vydávat své knihy. Současně se musela smířit s odchodem tří dcer a jejich rodin do zahraničí. Její statečnost, s jakou tyto těžkosti překonávala, je obdivuhodná. Autobiografické vyprávění končí smrtí jejího manžela a kondolenčními dopisy od dcer z Ameriky. Je to příběh velké, milující, laskavé a statečné ženy – spisovatelky a matky, která celý svůj život věnovala pomoci druhým a přinášela jim radost, lásku a útěchu.