Roman, po několika pivech, se rozpovídal hlasitě v téměř prázdné hospodě: „Rudolfe, prosím tě, nemluv mi takhle. V archivech se už dlouho pohybuju, takže mi nevymýšlej.“ Rudolf byl muž mohutné postavy, dřív pracoval v kamenolomu, kde zvládl zvednout člověka i jednou rukou. Nyní byl půl roku bez zaměstnání a žil z podpory. Jeho žena pracovala jako úřednice na okresním úřadě. Známí se často divili, jak se Rudolfovi podařilo takovou ženu získat. Byli to na první pohled velmi odlišní lidé a jejich dvacetileté manželství bylo pro mnohé překvapením. Rudolf, na rozdíl od své ženy, byl klidný a rozvážný, dalo by se říci pomalý jak v jednání, tak v uvažování. Přesto byl velmi čtený.