Kniha se zabývá studentským hnutím v šedesátých letech 20. století a sleduje jeho vývoj jak v západní Evropě, tak v Československu. Autor rozděluje své pojednání do čtyř částí. Nejprve se zaměřuje na příčiny poválečného levicového radikalismu mezi studenty na Západě, jeho ideologické základy a historické kořeny. Následně popisuje průběh studentských protestů v klíčových západních zemích. Po vrcholu protestů v roce 1968 autor sleduje úpadek hnutí a jeho proměny vlivu na společnost. Poté se věnuje studentským hnutím v Polsku a Jugoslávii.