Na počátku listopadu roku 1035 byl v Lysé zavražděn kníže Jaromír, který se po dosazení synovce Břetislava na knížecí stolec uchýlil tam dožít. Jeho život poznamenaly kruté osudy – v mládí ho bratr nechal vykastrovat, v pokročilém věku druhý zbavil zraku. Vrah se zachoval s nemilosrdnou brutalitou: nevidomého a stařického Jaromíra proklál ostrým oštěpem, jak s hrůzou zaznamenal kronikář, v okamžiku, kdy seděl na latríně. Kníže Břetislav pověřil vyšetřováním vraždy mnicha Remigia, muže, kterému důvěřoval a jenž dříve působil jako sekretář pražských biskupů. Remigius, s tímto úkolem dosud neobeznámený a odhodlaný nezklamat knížecí důvěru, se od samého začátku setkává s podivnými okolnostmi a narůstajícím strachem, neboť záhadnou smrtí umírají i ti, od nichž doufal v pomoc.