Fromm ostře kritizuje negativní dopady tržního hospodářství, které se projevují v nadměrném zaměření na majetek a úspěch. Lidé se soustředí na to, co vlastní, na moc a na druhé lidi pouze jako na prostředek k dosažení zisku, slávy nebo uspokojení. Tato neustálá touha po nabývání má však vysokou cenu – vede k úzkosti, stresu, morálnímu úpadku a pocitu neštěstí, protože lidé hodnotí sami sebe podle toho, co mají, a nikdy nemohou dosáhnout úplné spokojenosti. Fromm se ptá, jak dosáhnout ekonomického blahobytu, aniž bychom se stali společností plnou nešťastných, osamělých a destruktivních jedinců. Podle něj je řešením zásadní změna v lidském myšlení – od snahy o vlastnictví k rozvoji vlastních schopností a hodnot, vedení se svědomím a přijímání osobní zodpovědnosti za sebe i za ostatní.