Kubkova kniha vzpomínek, věnovaná Tomáši Garrigue Masarykovi a Edvardu Benešovi, vychází z autorových osobních setkání s těmito politiky. Prostřednictvím těchto zážitků se v knize odráží i širší dějiny Československa, od rozpadu Rakouska-Uherska až do počátku druhé světové války, s náznaky vývoje až do roku 1948. Kubka patřil k okruhu lidí, tzv. „Pátečníků“, kteří se pravidelně scházeli u Karla Čapka za účasti Masaryka, a byl v kontaktu s Benešem jak za první republiky, tak i po jejím skončení. Jeho svědectví je charakteristické snahou o objektivní a pravdivé zobrazení událostí.