Říkali mu Ječmínek

Ječmínek je první část rozsáhlého románu od Františka Kubky, na kterém pracoval v letech 1956–1957. Autor se inspiroval moravskou pověstí o králi Ječmínkovi a vytvořil dílo, které má být obdobou českého „Palečka“. Román sleduje osudy mladého rytíře Jiřího z Chropyně, jenž se narodil v blízkosti Ječmínkova hradu a zapletl se do dramatických událostí třicetileté války. Jiří je vyslán moravskými stavy ke službě na pražský hrad a jako páže zažije krátké, ale bouřlivé období vlády Fridricha Falckého. Po bitvě na Bílé hoře, kde je zraněn, pokračuje v boji za svou zem i v exilu. Jeho putování přes Uhry, Balkán, Itálii, Francii a Nizozemsko má jediný cíl – osvobodit Moravu od cizí nadvlády. Cesta ho zavede až k vyhnanému dvoru Zimního krále v Haagu. Poutavý příběh rytíře Ječmínka se odehrává v rozsáhlém historickém kontextu pobělohorské doby, plném renesanční atmosféry.