Město ve znamení ohně

M.M. napsala "Město ve znamení ohně" v době okupace, krátce před tím, než byly její knihy zakázány. K napsání ji podnítili kladenskí dělníci a osvětoví pracovníci, kteří ji v roce 1940 požádali o propagační spisek o Kladně. Kniha se však rozrostla do mnohem většího díla – stala se básnickou oslavou Kladna, jeho historie a prudkého rozvoje díky objevu uhlí a vzniku průmyslových závodů. Především však oslavovala kladenské dělnictvo, jeho odvahu a loajalitu, a vyjadřovala víru v sílu celé dělnické třídy. V té době vyšla jen v malém nákladu a nebyla široce dostupná. Po revoluci se M.M. k "Městu ve znamení ohně" vrátila, doplnila ho a rozšířila o klíčové události kladenské historie – osvobození Sovětskou armádou a vznik lidově demokratického státu. V závěrečné části knihy popsala první úspěchy kladenských pracujících při budování nového společenského řádu, jejich boj proti reakci, který vyvrcholil v únoru 1948, a dokončila obraz svobodné historie revolučního Kladna až do počátku Gottwaldovy první pětiletky. (Podle J. Hájka.)