Matky po e-mailu

Počet seniorů v populaci neustále roste, do důchodu odcházejí silné poválečné generace a zároveň žijí i jejich rodiče. V naší společnosti se automaticky očekává, že péči o stárnoucí rodiče převezmou dcery. Tato role matky-dcery, kdy dcera pečuje o své stárnoucí rodiče, je zde považována za přirozenou. Ženy v této situaci často postrádají potřebné znalosti a zároveň čelí značnému psychickému tlaku. Jejich práce není rodinou oceňována, protože je vnímána jako povinnost, a obávají se sdílet své potíže z obavy z odsouzení. Kniha, psaná formou dopisů mezi dvěma ženami kolem šedesátky, odhaluje traumata, o kterých se tyto ženy bojí mluvit. Obě ženy, které se těšily na zasloužený odpočinek a čas s rodinou, se nečekaně staly pečovatelkami svých matek. Zpočátku se snaží péči idealizovat a potlačují v sobě pocity frustrace a napětí. Postupně se v e-mailech a denních reflexích začínají jedna druhé svěřovat. Otevřeně přiznávají svůj vztek, pocit svázanosti a občasnou zlobu vůči umírajícím matkám, za což se následně obviňují. Texty dopisů jsou doplněny odbornými radami, citáty z literatury a informacemi o dostupných poradnách pro pečovatele. Zdůrazňují, že přiznat si vyčerpání a potřebu odpočinku, stejně jako požadovat uznání od rodiny, je naprosto v pořádku. Kniha se také zamýšlí nad dynamikou vztahu matka-dcera, nad rolí ženy v péči o druhé, nad tématy smrti, paliativní péče, hospiců a etickými dilematy spojenými s umístěním rodičů do ústavní péče.