Manjóšú je rozsáhlá sbírka japonské poezie, obsahující přes 4500 básní od 561 autorů, z nichž 70 jsou ženy. Nejstarší básně v ní obsažené se připisují císaři Nintokuovi, který vládl ve 4. století. Sbírku dokončil učenec Ótomo no Jakamoči kolem roku 760, ačkoli jeho původní verze se nezachovala. Nejstarší dochované opisy pocházejí z období Heian (794–1185). Básně byly psány pomocí man'jóganu, což byla kombinace čínských znaků, protože v té době ještě neexistovala japonská slabikářská abeceda katakana. Kvůli tomu je interpretace mnoha básní obtížná a předmětem odborných diskusí. Většina básní má formu tanka, pětiverší o 31 slabikách, a tematicky se zaměřuje na každodenní život, rodinné vztahy, lásku v různých podobách, smutek, legendy a přírodu. Celou sbírku do češtiny přeložil Antonín Líman a kromě češtiny byla dosud kompletně přeložena pouze do francouzštiny. České vydání ve čtyřech svazcích vycházelo postupně v letech 2001 až 2008.