Henry David Thoreau ve svých cestopisech popisuje tři cesty po divokých oblastech severovýchodu Spojených států, které podnikl v letech 1846, 1853 a 1857. V úvodu prvního textu, „Mainské lesy“, vzpomíná, jak 31. srpna 1846 opustil Concord v Massachusetts a cestoval vlakem a parníkem do Bangoru, odkud pokračoval hlouběji do lesů Maine. Na rozdíl od jeho známější knihy Walden nebo tematicky zaměřených esejů, „Mainské lesy“ ukazují Thoreaua nejen jako bystrého pozorovatele přírody, ale také jako autora poutavých a často dramatických příběhů z cestování divočinou, včetně všech praktických a fyzických nástrah. Tento soubor, vydaný až po Thoreauově smrti v roce 1864, je dnes považován za základ americké přírodní esejistiky a vychází v češtině poprvé.