Chůze

Chůze je stejně stará jako samotná příroda, do které se Henry David Thoreau rád vracel. Denně věnoval procházkám několik hodin a úmyslně se vyhýbal městskému životu. Ve své eseji nás vyzývá, abychom se stali chodci, putujícími bratry, podobně jako on. Je pozoruhodné, že už v roce 1861, kdy esej napsal, předvídal problémy, s nimiž se potýkáme i dnes: odklánění se lidí od přírody a upřednostňování pohodlí. Thoreau se zamýšlí nad vzájemným působením krajiny a člověka, nad tím, jak se navzájem formují. Mluví o cestování v obou smyslech – fyzickém i metaforickém – a klade řadu otázek, na které se snaží odpovědět. Esej Chůze poprvé vyšla samostatně v roce 1995 v brněnském nakladatelství Zvláštní vydání, a to v původním překladu Zdeňka Franty z roku 1925. Tato kniha vychází v novém překladu Jaroslavy Kočové.