Loutky i dělníci boží

Loutky i dělníci boží, poprvé vydané v roce 1916, představují jediný román Františka Xavera Šaldy, významného českého kritika literatury, divadla a umění z konce 19. a první poloviny 20. století. Šalda se v tomto díle odklání od tradiční formy románu a experimentuje s jeho strukturou. Snaží se hlouběji psychologicky motivovat jednání postav a doplňuje příběh rozsáhlými úvahami, připomínajícími eseje. Využívá také formy deníku a motivu dvojníka. Román, jak naznačuje podtitul, je milostným příběhem, ale zároveň se zabývá idejními, filozofickými, náboženskými, etickými a národními otázkami, a reflektuje i problémy celé generace. Vztah hlavního hrdiny Franka Lamberka k Šimoně a Kornelii slouží Šaldovi k zamyšlení nad úpadkem kultury a k hledání nových hodnot pro mladého intelektuála, který se snaží nově definovat svůj vztah ke kultuře, společnosti a národu. Toto vydání obsahuje kriticky ověřený text románu z roku 1935 a je doplněno edičním komentářem, který analyzuje historii vzniku díla.