Povídky se odehrávají ve světě románu Kvítek karmínový a bílý. Tento Faberův román, který je velmi oblíbený, končí slovy „Ale teď už je čas, abyste mě nechali jít.“ Mnoho čtenářů se s tímto otevřeným koncem nedokázalo smířit a žádali autora o pokračování, ptali se na osudy Sugar a Sofie a na to, co se vlastně stalo. Michel Faber se dlouho bránil, ale nakonec pro svého italského nakladatele napsal jednu povídku jako vánoční překvapení. Brzy ho ale napadlo pokračovat a vznikla celá sbírka povídek. V každé z nich se vrátil k jedné z postav z Kvítku: setkáváme se s Claru, která se stala prostitutkou, s Bodleyem, dvakrát se Sugar, se stárnoucím Williamem, závislým na portském a laudaně, s Emmelínou Foxovou a nakonec i se Sofií. Povídky jsou příjemné a zábavné a lze je číst samostatně, ale v souvislosti s románem působí ještě silněji. Zvláště poslední novela o Sofii, která se dotýká tématu sufražetky v edvardiánské době a nemožnosti vrátit se do minulosti, patří k tomu nejlepšímu, co Michel Faber vytvořil.