Kritické projevy - 7 (1908-1909)

Rok 1908 Literární reflexe a eseje V tomto období rezonovala témata víry v kulturu, literární centralizace a odkazu Josefa Kajetána Tyla. Pozornost byla věnována nové české poezii, otázkám umělecké mravnosti a vlivu francouzské tvorby. Významnými texty byly úvahy Otokara Březiny či kritické pohledy na díla Viléma Mrštíka, Růženy Jesenské a Růženy Svobodové. Vyšly také literárněhistorické práce Jana Jakubce a Arna Nováka. Nové knižní tituly a překlady Na knižním trhu se objevily novinky Hanuše Jelínka, Josefa Holého či poezie Josefa Merhauta. Zahraniční literaturu zastoupily překlady autorů jako Oscar Wilde, Mark Aurelius, Maurice Maeterlinck či Henrik Ibsen. Pozornost vzbudily i práce Leonida Arcybaševa a Richarda Jefferiese. Divadelní scéna Národní divadlo a Městské divadlo vinohradské uvedly širokou škálu titulů. Repertoár zahrnoval dramata Jaroslava Vrchlického, Aloise Jiráska a Viktora Dyka, ale i moderní světovou produkci, například hry G. B. Shawa, Gerharta Hauptmanna či Augusta Strindberga. Významnou událostí bylo hostování Suzanne Després a uvedení Čajkovského baletu Louskáček. Kritiky, polemiky a společenský život Literární svět byl poznamenán ostrými diskusemi, zejména kolem osobnosti Viktora Dyka, Karla Horkého a Josefa Holého. Kulturní obec se rozloučila s osobnostmi, jako byli Josef Hlávka či François Coppée. Řešila se situace v pražských divadlech, fungování Ottova slovníku naučného i otázky tiskového zákona a literární kritiky. Rok 1909 Hodnoty a tvůrčí směřování Rok zahájily úvahy o vztahu kultury a životní síly. Vyšly nové spisy F. X. Svobody, prózy K. M. Čapka-Choda (Kašpar Lén mstitel) a obranné statě Jaroslava Sutnara o Svatopluku Čechovi. Poezii obohatily sbírky Boženy Benešové a Františka S. Procházky. Kritika se zaměřila na stav moderní lyriky a hledání umělecké poctivosti. Divadelní premiéry Vinohradské i Národní divadlo pokračovaly v uvádění klasiků i moderny. Na scénách se objevila Ibsenova Strašidla, Shakespearův Kupec benátský i novinky od Jaroslava Hilberta či Boženy Vikové-Kunětické. Velký prostor dostala francouzská konverzační komedie. Veřejné diskuse a osobnosti Pokračovaly polemiky o literární moravské identitě v Moravsko-slezské revue. Kulturní veřejnost si připomněla jubilea a úmrtí významných postav, například George Mereditha či Detleva von Liliencrona. Diskutovalo se o ženské otázce, historii moravského separatismu a kvalitě překladů francouzské beletrie (Maupassant, Prévost). Výtvarné umění a architektura V oblasti vizuální kultury se pozornost upřela k dílům Alfonse Muchy, Emila Filly a Františka Bílka. Hodnotila se úroveň pražské architektury, včetně Obecního domu, a probíhaly debaty o památkové péči (restaurování domu U Vejvodů či kostela sv. Václava).