Korespondence II. (1853-1856)

Druhý svazek dopisů Boženy Němcové zahrnuje léta 1853 až 1856, období její největší spisovatelské aktivity, kdy vyšly její významné romány jako Babička, Pohorská vesnice, Divá Bára, Čtyry doby a V zámku a v podzámčí. Tato doba byla zároveň poznamenána rostoucím politickým útlakem, který se dotýkal nejen jí, ale i jejích přátel a manžela. Z třetí cesty na Slovensko spěchá Božena Němcová do Prahy za umírajícím synem, zatímco její manžel Josef zůstává v Uhrách. Po vydání Babičky se vydává na čtvrtou cestu na Slovensko, kde je však neprávem obviněna z šíření protirakouských panslavistických myšlenek.