Po roce 1989 se historický výzkum zaměřil především na odhalování fungování komunistické moci a politických represí. Tento přístup někdy vedl k přílišnému zjednodušování čtyř desetiletí režimu. V současnosti se stále více pozornosti věnuje každodennímu životu a změnám v životním stylu, přičemž se do centra zájmu dostává běžný člověk a jeho problémy. Rostoucí zájem o dějiny všedního dne je patrný i mezi širokou veřejností. Tato publikace, rozdělená do tří částí, by měla k hlubšímu poznání tohoto tématu přispět. První část obsahuje příspěvky Roberta Kvačka, Martina France a Jana Rychlíka, které se věnují problematice každodennosti obecně. Druhá část nabízí případové studie Petra Bednaříka, Zuzany Beňuškové, Alžběty Čornejové, Michala Ulvra, Miroslava Vaňka a Petra Kopala, zaměřené na konkrétní aspekty života v Československu – vliv médií, podnikové rekreace, vývoj automobilismu v obou zemích, kulturní aktivity mládeže v období normalizace a práci filmaře v Barrandově. Toto téma je také vhodné pro vzdělávání, protože může u studentů vzbudit větší zájem o toto období. Závěrečná část, s pracemi Jaroslava Pinkase a Kamila Činátla, se této problematice věnuje z didaktického hlediska.